O emocích, autoritách a zodpovědnosti za vlastní zdraví Co se stane ve chvíli, kdy vám někdo zvenčí řekne, že s vaším tělem „něco je“?Že se s tím budete muset naučit žít.Že to tak prostě je. Často si ani nevšimneme, že v tom okamžiku přestaneme naslouchat sobě a začneme věřit víc slovům zvenčí než vlastnímu prožívání. A spolu s těmi slovy přebíráme i strach, omezení...
Emoce, které si neseme z minulosti, a jejich vliv na naše vztahy Někdy máme pocit, že se v životě pohybujeme v kruhu. Jiná místa. Jiní lidé. Jiné příběhy. A přesto se v nás znovu a znovu ozve stejný pocit. Možná je to ticho, které bolí.Možná stažení v těle, kterému nerozumíme.Možná silná emoce, která přijde náhle – a my nevíme proč. Jsou setkání, která nejsou dlouhá...
Co děti skutečně potřebují Když se řekne „výchova“, mnoho rodičů si vybaví snahu děti opravovat, usměrňovat a hlídat chyby. Jenže děti nepotřebují dokonalé rodiče ani neustálou kontrolu. Potřebují dospělé, kteří jsou oporou, dávají směr, motivují a jdou příkladem. Zvlášť dnes, v době častých rozchodů, střídavé péče a nových partnerů, je pro děti čím dál těžší se ve světě dospělých...
Konec roku sebou nenese jen bilancování a přání do budoucna.Často přináší i tiché uvědomění, že ne všechno, co jsme prožili, si musíme nést dál. Některé situace, emoce a příběhy splnily svůj účel už dávno – jen jsme jim ještě nedovolili odejít. A tak zůstávají uložené v těle, v paměti, v napětí, které si neseme i do chvílí, kdy si konečně dovolíme klid. Právě tehdy...
Každá situace je neutrální. Jen my jí dáváme význam. Někdy stačí maličkost – někdo přijde pozdě, někdo na nás zapomene, plán se změní – a naše mysl už běží na plné obrátky.„To snad ne!“„Zase to nevychází!“„Proč se to děje zrovna mně?“ A přitom…To, co se stalo, je jen fakt.Zbytek je náš výklad. Můžeme se nechat pohltit stresem, nebo...
Dnes jsem si znovu připomněla, jak hluboce vděčná jsem za vztahy, které formovaly mou duši. Nejen ty láskyplné. Ale i ty, které bolely. ✨ Ty, které mě naučily vymezit se. ✨ Ty, které mi nastavily zrcadlo. ✨ Ty, které mě nutily pochopit samu sebe víc do hloubky. Očekávání, která nejsou naše Jedním z největších témat, se kterým se setkávám...
Život od nás často vyžaduje víc, než kolik zvládáme. Dáváme, dáváme… a jednoho dne zjistíme, že už ani nevíme, kdo jsme.Najednou přestaneme cítit radost. Ztrácíme chuť tvořit, milovat, mluvit.A ten nejdůležitější hlas – náš vlastní – zůstává potichu. Možná se přizpůsobujeme, protože chceme být milováni.Možná říkáme ano tam, kde naše duše volá ne.Možná už jen přežíváme...
Tento týden jsem si znovu připomněla, jak moc je důležité být tady a teď. Jak síla přítomného okamžiku dokáže uzdravovat, otevírat srdce a naplňovat nás radostí. Začalo to jógou v nádherném prostředí zámku v Hradci nad Moravicí. Ticho, dech, tělo, duše – v propojení. Přestala jsem spěchat. Jen jsem byla. A v té přítomnosti jsem cítila hlubokou vděčnost za to, že můžu....
Uvnitř každého z nás je diamant. Bývá však ukrytý pod nánosy očekávání, která nejsou naše. Možná znáš ten pocit… Cítíš, že si „musíš“ vybrat správného partnera, aby byli rodiče spokojení.Máš práci, která tě nenaplňuje, ale tvůj otec vždy říkal: „Hlavně, ať tě to uživí.“Trávíš čas s lidmi, se kterými nechceš být – jen proto, že se to...
Z dcery rodičů, kteří si kdysi rozuměli, se stala žena ve vztahu beze slov. Eliška vyrůstala v rodině, kde se otevřená komunikace považovala za základ všeho. Rodiče jí a jejímu bratrovi od malička vysvětlovali, proč se některé věci dějí, společně se domlouvali na pravidlech, měli rodinné porady, a i když přišel konflikt, řešili ho v klidu a s respektem. Díky tomu Eliška...