Všechno je nějaké divné – všichni vytvářejí nějaké separace.
Pořád se někdo vůči někomu vymezuje.
Dneska jsem četl článek o kritice minimalismu na webu MÍT VŠE HOTOVO.
Diskuse byla plná vzájemné kritiky a osočování. V diskusi se to hemžilo …ismy.
My máme potřebu pořád se škatulkovat a vůči něčemu, někomu vymezovat.
Já si myslím, že musíme spolupracovat a podporovat se.
Dneska mi přišel email s pozvánkou do MUŽSKÝCH KRUHŮ – CESTA PRAVÉHO MUŽE. Opět vymezovaní?
Vzpomínám si, jak ve mě vyvolal řadu otázek projekt ŽENY ŽENÁM. Ptal jsem se i tehdy, proč se ženy takto vymezují, proč mají potřebu se utvrzovat ve svých pravdách nebo nalhávání si.
Podle mě to je stejné, jako s vařením. Říká se, že muži jsou lepší kuchaři než ženy proto, že ženy napodobují a učí se od maminek, Muži jsou při vaření kreativní, s minimem znalostí se musí o sebe postarat. Vnitřně jsem velmi silně přesvědčen, že mnohem lépe se učíme od někoho, kdo je jiný, přestože s tím, kdo je stejný jako my, je nám velmi často lépe. Je to moje osobní zkušenost z podnikání i z esoterických kurzů.
Na kurzech, kde byla většina žen, jsem se naučil postupně naslouchat jiným úhlům pohledům, pak jsem teprve začal respektovat názory žen a díky tomu, že jsem to vše propojoval společně s manželkou Kájou přímo na kurzech a pak i v osobním i pracovním životě, mám šťastné manželství.
Já jsem si na svojí cestě životem uvědomil, jak jsem důležitý a jedinečný. A taky jsem pochopil, že sám nejsem nic, a jak říká Hew Len- jsem NULA. Potřebuji ke svému životu svoji skvělou ženu, báječné děti a víru. Jen takové kruhy – společenství mají smysl. Toto je přirozená cesta učení se a rozvoje. Jsem vděčný za odlišné úhly pohledu moji milované ženy a mých jedinečných dětí.
Velmi často si vzpomínám na mého učitele Feng Shui Adelberta Nelissena, který nám vysvětlil příčinu všech nebo alespoň většiny konfliktů – a to je separace na TY A JÁ.
Řešení je MY. A přestat hodnotit sebe, hodnotit naše partnery, šéfy, kolegy. Přestat se srovnávat a pak se snažit být někým jiným.
Velmi často si kladu otázku, proč se pořád chceme škatulkovat? Proč vytváříme umělé prostředí pro naše jednání? Proč chodíme na alternativní cestu? Proč jen jednoduše nežijeme svůj život?
Možná se však mýlím.
Musíme si hrát na chlapy?
Možná je to cesta, kterou je třeba vyzkoušet. Zkusíte si to?
A co vy ženy? Pošlete svoje chlapa mezi chlapy na CESTU PRAVÉHO MUŽE?
Já za sebe říkám, že nevím? Když do programu CESTA PRAVÉHO MUŽE nepůjdu a nevyzkouším to, tak NEZJISTÍM, co mi to přinese.
Jak si najít čas na sebe?
I během dní, kdy se vám toho na hlavu sype opravdu hodně?
To najdete v 7 krokcích v check-listu, který jsme pro vás připravili.
Článek má v sobě mnoho otázek. Důvody vzniku separačních spolků můžou být různé. Mohou pramenit z nejistoty, pochyb, rozčarování, ale i touhy společně něco s někým sdílet atd. Před pár dny jsem se zeptala svého muže, jestli by se mu takový projekt líbil (CPM). Jeho odpověď? Nejsem pravý muž? Ne! O tom jsem nikdy nepochybovala, vždy jsme se sdíleli, žili spolu a byli si vědomi rolí, pro které jsme se rozhodli. Náš vztah je každým dalším rokem krásnější, a to už jsme spolu jako manželé prožili téměř 20 let! Muži dokáží být naprosto úžasní, ráda s nimi pracuji v různých projektech a neustále mi dokazují, že vzájemná spolupráce a doplňování se, dokáží vytvořit přínosné věci často překračující hranice a prospěšné i mnoha dalším lidem.
Děkuji za tento příspěvek 🙂 mám k těmto záležitostem trochu jiný úhel přístupu, věřím, že je jejich náplní spíše dát možnost jejich účastníkům v kruhu těch, kteří jim od přírody mohou lépe rozumět, podělit se o svá emoční traumata, nebo i úžasné zážitky ze života s tou Druhou stranou, tak, aby z toho profitovali všichni. Někdo je od přírody sdílnější, někdo je introvert a prostě se nedokáže partnera na určité věci zeptat, zde pak oni souputníci mohou přispět vhledem z vlastní zkušenosti a tak i tomu druhému pomoci najít souznění v partnerství. Naprosto ideální stav je samozřejmě ten, kdy jsou partneři vůči sobě tak otevření, že si dokáží sdělit vše tak, aby se při tom vyvarovali ubližování tomu druhému. Chce to však naprostou důvěru mezi sebou ,ke které je někdy cesta dlouhá. Máme za sebou mnohá zklamání ze vztahů minulých a ty počínají již v rodině původní, tedy rodiči a sourozenci. Mým snem je spojení takovýchto projektů tak, aby muži byli přítomni tomu, kdy ženy otevřeně sdělují např. to, jak prožívají spojení s přírodními cykly a porod a ženy byly přítomny tomu , kdy muži hovoří o fungování vesmíru a svém strachu z role otce. Beze studu, strachu z trapnosti a podobných brzd. 🙂 S manželem již toto žijeme a přesto že nám vesmír občas dává tzv. zabrat, prozatím jsme ustáli vše, otevřeně o těchto záležitostech hovoříme i s dalšími, kdo naslouchají a těší mne vidět, jak počet takto otevřených bytostí přibývá.
Janinka Ja-Ga Čejková http://www.ohnivazena.cz