Nejen příběh v knize NEŠTĚSTÍ VE ŠTĚSTÍ, ale i příběh vytvoření knihy je velmi inspirativní. Celý příběh, který se pojí s vydáním knihy je o tom, že každý máme nekonečné možnosti, že je důležité dělat, co nás baví. Když se vrátím o více jak 15 let zpět, dostávám se do situace, kdy jsme s manželkou museli převzít zodpovědnost za svůj život a zejména za život naší dcery. Manželka byla ve třetím měsíci těhotenství a lékaři jí diagnostikovali toxoplazmózu. Bylo nám řečeno, že dcera se buď nenarodí, nebo bude postižená a byl nám doporučen potrat. Prožili jsme si nelehké chvíle. Naše rozhodnutí bylo, že dítě chceme a že je nám jedno, jaké bude. Že ho budeme milovat, protože jsme se na dítě moc těšili.

Další našem rozhodnutí bylo, že chceme udělat vše pro to, aby se dcera narodila zdravá . Hledali jsme různé možnosti, jak situaci zvládnou a vyřešit. Objevili jsme metodu One Brain a obrátili jsme se na paní Dagmar Tachezy – facilitátorku One Brain. Prošel jsem několik odblokování pomocí této úžasné metody. Dcera se nám narodila zdravá. One Brain nám ukázal nekonečné možnosti v našem životě. Metoda nás zaujala natolik, že jsme ji začali se ženou studovat. Postupně se přidaly další metody REIKI, RECONNECTION, HO’OPONOPONO, NUMEROLOGIE, ASTROLOGIE. V duchu nových poznání netradičního pohledu na svět a život jsme vychovávali naši dceru. Určitě jsme při výchově udělali řadu chyb. Ale dceru jsme vedli k tomu , že má dělat, co jí baví. Že má své přirozené talenty, a že nemusí být dokonalá podle očekávání ostatních.

Vzpomínám si, jak nám numerolog Jarek Bako řekl, že Míša musí všechno pochopit, že na všechno potřebuje čas, že potřebuje více času než ostatní děti. Toto se výrazně projevilo po nástupu do školy. Paní učitelka nám na třídních schůzkách sdělila, že Míša má problémy s učením, že jí všechno dlouho trvá. My jsme paní učitelce na principech numerologie a One Brain vysvětlili, že Míša prostě taková je, že jí má dát čas, a že to potom sama zvládne a udělá obrovský skok. Paní učitelka byla naštěstí osvícená a pochopila to. Míša začala ve škole excelovat.

V průběhu dospívání Míša procházela různými zájmy. Dělala keramiku, kreslila, zaměřovala se na tvoření rukama. My jsme ji v tom podporovali. V posledních letech začala psát. Psala různé příběhy, vytvořila si na webu svoje blogy. Já jsem lektor a konzultant a již několik let chci napsat knihu. Mám rozepsáno několik témat. Míša za mnou jednou přišla a zeptala se mě, kdy tu knihu vydám. Já jsem jí začal vysvětlovat, jak to je složité, jak musím školit, jak na to nemám čas, jak je složité něco napsat. A Míša jen řekla, tak já knížku napíšu spíše než ty. A pustila se do toho. Já jsem se jen usmál a řekl si v duchu, holka, ty si to představuješ jednoduše. A Míša se do toho pustila velmi intenzivně. Využívala každou chvilku pro psaní. Doma místo uklízení psala, občas jsme s manželkou skoro šíleli, když jsme přišli do jejího pokoje, a ona si v pohodě psala mezi haldami pohozeného oblečení, rozházených knížek a sešitů. Míša si ale šla za svým, a dělala, co jí bavilo. Psala při cestě autem na výlet, při cestě autobusem do školy. Podobně k tomu přistupovala i ve škole, když ji nebavila hodina, tak psala knihu na mobilu. Postupně za námi chodila a ukazovala nám kapitoly. Chtěla, ať si to přečteme a ať jí opravíme chyby. Ptala se svých kamarádů na jejich názor. Během půl roku měla knihu napsanou.

Pak se pustila do ilustrací. Začala kreslit obrázky. A opět se nás ptala, jak se nám to líbí, který obrázek bychom vybrali k dané kapitole. Přestože nevěděla nic o tom, jak vydat knihu, tak nás dotlačila k tomu, že jsme ji vydali. Když Míša zjistila, že školím pro tiskárnu RetisGroup, jejíž majitelem je můj kamarád Martin Buček, tak se začala ptát, jak se kniha tiskne. Co je třeba udělat s textem, aby se to mohlo vytisknout. Co se všechno musí udělat, aby se ta kniha mohla prodávat. V jakém formátu mají být obrázky. Měla prostě všetečné otázky, které ji přibližovaly k jejímu snu. Jednala naprosto přirozeně a intuitivně. Na doporučení tiskárny si Míša přeformátovala texty a obrázky. Pozvala si svou učitelku kreslení, a s ní vytvořila obálku. Přestože Míša nemá manažerské vzdělání, tak tento projekt zvládla skvěle. Potom jsme jen v tiskárně zadali tisk. Míša byla nadšená, když jí v tiskárně umožnili podívat se, jak se její kniha tiskne. Den před jejími 16-tými narozeninami se Míši splnil sen. Vytištěná kniha byla hotová. Je to pro mě obrovská inspirace. Ona za rok dokázala to, co jsem já, vysokoškolsky studovaný podnikatel a manažer nedokázal za několik let. Naše děti jsou obrovská inspirace. Je třeba jim nechat prostor, aby se mohly projevit a dělaly co je baví.

Dceru psaní baví a píše další příběhy a knihy.

Více info na www.nestestivestesti.cz a http://fantasylife.blog.cz/ a nový blog dcery  www.miskagreskova.cz.
Můžete se zapojit jako affiliate partner na affiliate.eduway.cz

Děkujeme za podporu Tomáš a Kája Gřeškovi