… tělo i mysl se začnou zklidňovat. Možná jste to už někdy zažili … Jako byste se na svůj život na chvíli podívali z výšky.Podobně jako když sedíte v letadle a díváte se dolů. To, co vám ještě před chvílí připadalo velké a zahlcující, najednou ztratí svou tíhu. Myšlenky se zpomalí.Tělo povolí.A vy si poprvé po dlouhé době řeknete:👉 „Ono to vlastně není...
Proč stres z přijímaček dokáže dětem vypnout hlavu „Nevím, co se děje,“ řekla maminka, když ke mně přišla se svou dcerou.„Ona se učí. Rozumí tomu. Doma příklady zvládá… ale když píše test, úplně se zablokuje.“ Dcera seděla vedle ní a tiše přikývla. Po chvíli řekla větu, kterou slýchám v tomto období velmi často: „Já mám strach, že vás...
… A PROČ JE TO V POŘÁDKU. „Něco se zlepšilo… ale zároveň je mi nějak hůř.“ Tuhle větu slýchám poslední dobou častěji. Nedávno mi psala maminka, se kterou jsme zatím začaly „jen“ Bachovými esencemi. Dcera nebyla připravená na kineziologické odblokování, a tak jsme zvolily jemnější první krok. Po pár týdnech přišla zpětná vazba: Možná by někdo čekal jen nadšené:„Je...
O emocích, autoritách a zodpovědnosti za vlastní zdraví Co se stane ve chvíli, kdy vám někdo zvenčí řekne, že s vaším tělem „něco je“?Že se s tím budete muset naučit žít.Že to tak prostě je. Často si ani nevšimneme, že v tom okamžiku přestaneme naslouchat sobě a začneme věřit víc slovům zvenčí než vlastnímu prožívání. A spolu s těmi slovy přebíráme i strach, omezení...
Emoce, které si neseme z minulosti, a jejich vliv na naše vztahy Někdy máme pocit, že se v životě pohybujeme v kruhu. Jiná místa. Jiní lidé. Jiné příběhy. A přesto se v nás znovu a znovu ozve stejný pocit. Možná je to ticho, které bolí.Možná stažení v těle, kterému nerozumíme.Možná silná emoce, která přijde náhle – a my nevíme proč. Jsou setkání, která nejsou dlouhá...
Co děti skutečně potřebují Když se řekne „výchova“, mnoho rodičů si vybaví snahu děti opravovat, usměrňovat a hlídat chyby. Jenže děti nepotřebují dokonalé rodiče ani neustálou kontrolu. Potřebují dospělé, kteří jsou oporou, dávají směr, motivují a jdou příkladem. Zvlášť dnes, v době častých rozchodů, střídavé péče a nových partnerů, je pro děti čím dál těžší se ve světě dospělých...
Konec roku sebou nenese jen bilancování a přání do budoucna.Často přináší i tiché uvědomění, že ne všechno, co jsme prožili, si musíme nést dál. Některé situace, emoce a příběhy splnily svůj účel už dávno – jen jsme jim ještě nedovolili odejít. A tak zůstávají uložené v těle, v paměti, v napětí, které si neseme i do chvílí, kdy si konečně dovolíme klid. Právě tehdy...
Každá situace je neutrální. Jen my jí dáváme význam. Někdy stačí maličkost – někdo přijde pozdě, někdo na nás zapomene, plán se změní – a naše mysl už běží na plné obrátky.„To snad ne!“„Zase to nevychází!“„Proč se to děje zrovna mně?“ A přitom…To, co se stalo, je jen fakt.Zbytek je náš výklad. Můžeme se nechat pohltit stresem, nebo...
Dnes jsem si znovu připomněla, jak hluboce vděčná jsem za vztahy, které formovaly mou duši. Nejen ty láskyplné. Ale i ty, které bolely. ✨ Ty, které mě naučily vymezit se. ✨ Ty, které mi nastavily zrcadlo. ✨ Ty, které mě nutily pochopit samu sebe víc do hloubky. Očekávání, která nejsou naše Jedním z největších témat, se kterým se setkávám...
Život od nás často vyžaduje víc, než kolik zvládáme. Dáváme, dáváme… a jednoho dne zjistíme, že už ani nevíme, kdo jsme.Najednou přestaneme cítit radost. Ztrácíme chuť tvořit, milovat, mluvit.A ten nejdůležitější hlas – náš vlastní – zůstává potichu. Možná se přizpůsobujeme, protože chceme být milováni.Možná říkáme ano tam, kde naše duše volá ne.Možná už jen přežíváme...