Ten, kdo se potýká s různými strachy – strachem ze psů, z pavouků, z létání letadlem, ze zubaře, ze zkoušení, z plavání … ví, že se s těmito situacemi sice nepotkává každý den, ale i tak to dovede řádně znepříjemnit život. Nemluvě o maminkách nebo rodičích obecně, kteří toto všechno se svými dětmi absolvují. Děti jsou ustrašené, nejisté a rodiče unavení, vyčerpaní.
Narůstají do dalších a dalších omezení a mohou z toho vzniknout vážné psychické problémy. Nechci tady upozorňovat na stresující diagnózy, protože na co myslíme, to posilňujeme. A následně jsme nějakou formou konfrontováni s tím, co jsme četli, slyšeli apod.
Uvedu to něčem, co bude mnohým rodičům blízké. Představte si těhotnou maminku, kterou v těhotenství provázejí zdravotní problémy, které nikdo neumí diagnostikovat. Zkrátka nevědí, co s maminkou. Nemohou ji poslat na vyšetření, nemohou ji předepsat léky, aby nebylo ohroženo miminko. Maminka trpí nejen fyzickou bolestí, ale i psychickou obavou, jak se to bude vyvíjet, jak to všechno dopadne.
Potom se jí narodí zdravé miminko, ale maminku po čase opět začnou trápit bolesti, je nervózní z toho, co se v jejím těle děje. Má obavu, jak se zvládne postarat o miminko.
A teď přesuňme pozornost od maminky k miminku. V bříšku cítí, že maminka není v pohodě, vnímá nervozitu, obavy, ale nerozumí tomu. Nikdo mu nic nevysvětlí, miminko nechápe, co se děje. Je poprvé konfrontováno s nepříjemným pocitem, s obavou nebo strachem.
Potom se narodí, rozkoukává se, jak to na světě chodí. Dnem i nocí je neustále se svou maminkou. Mamince se vrátí bolesti, které už měla v těhotenství. Vynoří se opět její obavy, jak bude schopna postarat se o své miminko. Miminko znovu vnímá nějakou obavu a opět nerozumí tomu, co se děje.
Protože už je miminko na světě, maminka může podstoupit určitá vyšetření, aby se zjistilo, co vlastně mamince je a následně je hospitalizovaná v nemocnici. Samozřejmě bez miminka. Miminko zůstává doma s tatínkem nebo hlídá babička. Vnímá opět nejasný strach, obavu, nechápe, kde je maminka a chce být s ní.
Po pár letech stejné dítě nastupuje do školky. Dokonce se tam těší, protože má ve vedlejším oddělení staršího brášku nebo sestřičku. Je to pro něj dobrodružství. Ale ve školce zjistí, že to není tak super, jak si myslelo, protože tam je paní učitelka pro více dětí, musí se podřídit režimu a hlavně tam nemá svou maminku. Začínají se objevovat první zdravotní potíže, kterými se dítě dožaduje toho, aby nemuselo chodit do školky a mohlo být doma s maminkou.
Stupňují se nároky dítěte na přítomnost maminky. Nechce aby maminka chodila do práce, aby někam odcházela. Je doslova na své mamince fixované. Dítě nešťastné, máma nešťastná a navíc unavená. Loučení ve školce jeden velký teror.
Stačí kineziologicky zpracovat emoce miminka v bříšku, kdy poprvé cítilo obavu. Dále zpracovat emoce z doby, kdy bylo odtrženo od své maminky. Vysvětlit dítěti, že ho má máma ráda, dokonce i v době, kdy musí do nemocnice na operaci a fyzicky se svým dítětem není. Dále podpora Bachovými esencemi, které rozpustí strach a obavy a podpoří dívat se do budoucna s důvěrou.
Případně podpořit Bachovými esencemi i dítě. Třeba v době, kdy nastupuje do školky, aby tuto změnu zvládlo hladce a nemuselo si vyvolávat nemoci. Aby nabylo jistotu, že se pro něj maminka vždy vrátí a budou zase spolu trávit čas.
Bachovy esence mohou užívat těhotné i kojící maminky, malinké děti. S jejich jemnou pomocí se dá harmonizovat jakékoliv negativní rozpoložení, dokonce i nemoci. Ale v této souvislosti je třeba zmínit, že Bachovky se nenasazují na symptomy nemocí, ale na rozpoložení, tedy jak na nemoc reagujeme, jak se v souvislosti s nemocí nebo jakoukoliv nerovnováhou cítíme.
Jak si najít čas na sebe?
I během dní, kdy se vám toho na hlavu sype opravdu hodně?
To najdete v 7 krokcích v check-listu, který jsme pro vás připravili.