CO SKRÝVÁTE POD ROUŠKOU?

V těchto dnech čelíme všichni situacím a energiím, které nám jsou nepříjemné, někoho děsí tak, že se projevují na fyzické úrovni – jako bušení srdce, bolesti hlavy, problémy se zažíváním. Někteří si to možná ani neuvědomujeme. Ale jedná se o to,  jak obstojíme ve zkoušce jménem strach.
Čelíme strachu v jakékoliv podobě. Co skrýváte pod rouškou?

  • strach z baktérií – myjeme si ruce, desinfikujeme „jako blázni“,
  • strach z nákazy – co když to chytnu?
  • strach z onemocnění dětí,
  • strach z onemocnění rodičů,
  • strach z nedostatku,
  • strach z nezajištění,
  • strach, že přijdu o práci,
  • strach z karantény,
  • strach ze samoty,
  • strach pustit si rádio či televizi,
  • strach z těch, kteří chodí s rouškou,
  • strach z těch, kteří chodí bez roušky,
  • strach ze strachu.

 

I já jsem si myslela, že tuto situaci ustojím s klidem:

  • když myslím na zdraví, není prostor pro nemoc,
  • co vysílám, to přijímám,
  • vždyť přece tolik podobných onemocnění se už kolem nás prohnalo, všechno jsme zvládli.

Takže „jsem v bezpečí, cítím klid“.

Ale když se mi začalo dělat, při poslouchání opatření vlády, špatně, pochopila jsem, že si s mým nadhledem nevystačím.
Mohla jsem si 100x říkat, že čas, kdy musím zrušit všechny objednané klienty využiju efektivně:

  • k odpočinku,
  • k procházkám – venku krásně svítí slunce, nikde ani živáčka,
  • na aktivity, na které nemám při naplněné poradně čas
  • napsat článek,
  • poslechnout si úžasné přednášky HEAL SUMMITu
  • dočíst desítky rozečtených knížek
  • trávit čas s těmi nejbližšími,

Zkrátka žádný časový stres.

ELIMINACE STRESU = ELIMINACE NE-MOCI

Toto všechno mám na paměti, ale když poskytujete služby lidem, musíte sledovat, co musíte dodržovat, abyste neporušili zákon. A tam to na nás útočí silněji, než si dovedeme připustit. Zákazy, omezení, NE-SVOBODA.

Všichni jsme se v různé míře i v různém věku setkali se situacemi, ve kterých jsme byli omezováni, něco nám bylo zakazováno. Aspoň nám to tak připadalo.

  • Nesmíš do kina.
  • Nesmíš se na ten film dívat.
  • Nesmíš utrácet.
  • Musíš hlídat své sourozence.
  • Musíš být rozumný/á.
  • Musíš to pochopit, nemůžeme si to dovolit.

Toto samozřejmě nemuselo být problém. Problémem se stalo to, jak jsme se s tím vyrovnali,  jak jsme se při tom cítili, jak jsme reagovali, když nám to připadalo nespravedlivé.

A co potom situace, které byly mimo naši vůli? Například, když nás ještě maminka nosila v bříšku?

  • Strach, aby znovu nepotratila.
  • Strach z vyšetření.
  • Strach, jak dopadne vyšetření.
  • Strach, aby miminko nebylo nemocné.
  • Strach, aby se miminko nenarodilo postižené.
  • Strach, aby se nenarodilo dříve.
  • Strach z pobytu v nemocnici.
  • Strach, jak starší dítě zvládne, když budu v porodnici.
  • Strach z bolesti.
  • Strach z porodu.

A potom došlo na porod a my jsme opět byli omezováni:

  • Čelili jsme bolesti.
  • Čelili jsme fyzickým tlakům v průběhu porodu.
  • Čelili jsme fyzickému nepohodlí.
  • Čelili jsme rozhodnutí autorit.
  • Čelili jsme přístupu lékařského personálu, jak by měl porod probíhat.
  • Čelili jsme medikamentům, kterými byl průběh porodu ovlivňovaný.

A když se k tomu přidalo emocionální rozpoložení maminky, máme zaděláno na spoustu problémů.

Byla jen otázka, času, kdy a jak budeme podobným emocím čelit v životě.

Všechny vaše prožitky v průběhu života se ukládají do vašeho podvědomí. Nic se nemusí dít do té doby, dokud nezažijete silnou nepříjemnou emoci jako jste už kdysi zažili. V ten moment se spustí záchranný mechanismus. Odpojí se ta část mozku, která vám umožňuje vědomá rozhodnutí, řízení převezme dominantní mozková hemisféra a jedeme na čtvrtinový výkon. Mozek vás chrání před emocionální bolestí, kterou jste už kdysi zažili a nedovolí vám to prožívat znovu. Stáváte se vlastními vězni.

 

Samozřejmě jsou situace, když nám to doslova zachrání život, kdy nemáme čas přemýšlet, jaká varianta by pro nás byla ta nejlepší. Nicméně po zvládnuté krizové situace bychom se měli zastavit, vydýchat stres, napětí z těla, ukončit energii spojenou se situací a jít dál. Tak to dělá každé zvíře, když je vystaveno extrémní stresové situaci – ZABOJUJE nebo UTEČE. Když pomine nebezpečí, najde si klidné místo, kde vydýchá stres, napětí, uklidní se.

Bohužel u lidí jde o přežití po většinu času. Stále bojujeme nebo utíkáme, mnohdy ani nemáme proč.  Častěji, než je zdrávo, přežíváme, místo abychom se zastavili, vydýchali stres, zhluboka se nadechli a zamysleli jsme se nad tím, co vlastně chceme, jaké máme možnosti.

I dnes bohužel čelíme tlakům, restrikcím, obavám, strachu z nákazy, strachu z bakterií, strachu, že zůstaneme nezajištěni, strachu o zdraví své a svých nejbližších. Obstojíte ve zkoušce jménem strach? 

Bojujeme sami se sebou- s rouškou nebo bez?
Utíkáme k nesvobodě – musíme poslouchat!

Přitom současná nesvoboda je obrovskou příležitostí k nové volbě:

  • zdraví
  • změna myšlení,
  • změna postojů,
  • vděčnost.

Až když o něco přijdeme, uvědomíme se, co jsme měli a nevážili jsme si toho.

Nemůžeme změnit minulost, ta už se stala. Můžeme změnit jen pohled na minulost.

Nemůžeme změnit, že je tady nebezpečný virus.
Můžeme změnit to, jak o něm budeme přemýšlet – když ho budeme myšlenkami živit, budeme ho tady mít ještě dlouho. Pokud budeme vysílat myšlenky strachu, nalepí se na nás přesně to, čeho se bojíme – někteří dokonce cítí příznaky, přestože nakaženi nejsou. Pokud je nakažena vaše psychika, jste infikováni strachem.

Nákaza probíhá v hlavě.

 

Strachům se nevyhneme. Částečně nám pomáhají, abychom se bezhlavě nevrhali do nebezpečných situací. Existují samozřejmě lidé, kteří mají tzv. „pro strach uděláno“. A pak jsou lidé, pro které je každá výzva příliš velká, kteří se rychle vzdávají, kteří se snadno nechají ovlivnit, nahlodat, vystrašit. Jsou přesvědčeni, že jejich jediné bezpečí je, nevystavovat se nebezpečí. A tak přijdou o spoustu příležitostí k růstu.

Zkuste si uvědomit, kolikrát za den jsou vaše myšlenky upínány ke strachu, k nemoci.

  • Kolik času věnujete strachu?
  • Kolik času věnujete zdraví, naději, lásce?

Chcete obstát ve zkoušce jménem strach? Chcete se naučit zvládat strach?

Pro začátek vám stačí jedno cvičení. Je velmi jednoduché, je velmi efektivní, ale má jednu nevýhodu – musí se dělat. Nestačí se na něj jen dívat, nestačí si o něm číst, nestačí o něm jen mluvit.

Říká se mu frontálně-okcipitální držení, zjednodušeně F-O.

fo držení kája gřešková

 

Jedna ruka je položená na čele a druhá ruka zezadu na hlavě. Tato poloha způsobí, že  krevní oběh směřuje do čelní části mozku a propojí se přední část  mozku (přítomnost) se zadním (minulost). Při tomto držení zhluboka dýchejte.

Provádějte minimálně 2x denně.
Ráno hned po probuzení, si vizualizujte, jak byste chtěli den prožít, jak byste se chtěli cítit při situacích, o kterých minimálně víte, že vás čekají.
A následně večer, abyste se zbavili strachu, stresu. bolesti, hněvu, nepříjemných prožitků z průběhu dne. Samozřejmě můžete toto cvičení provádět kdykoli v průběhu dne, když budete mít pocit, že vás emoce válcují, cítíte se nepříjemně apod.

Pokud stále pochybujete o svých možnostech, o své síle, inspirujte se zde: /https://healsummitcesko.com/

 

 

 

 

 

 

 

Kája Gřešková
Najdete mě
Latest posts by Kája Gřešková (see all)
Kája Gřešková
Od roku 2000 provozuji soukromou poradnu osobního rozvoje v Opavě pro všechny, kteří chtějí ve svém životě hledat nekonečné možnosti.

Kniha CESTA K MÉ DUŠI

Inspirativní kniha s velmi hlubokým osobním příběhem.
Odhaluje životní cestu, naději a hlavně principy,
které mohou pomoci i Vám.
Nic není nemožné.
I Váš příběh má řešení.

 
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  • KONTAKT

    Kája Gřešková
    tel.: 731653467
    email: kaja.greskova@eduway.cz

    PORADNA NEKONEČNÝCH MOŽNOSTÍ
    Leknínová 5, Opava

  • NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY
  • RUBRIKY
  • ARCHÍV ČLÁNKŮ