Jaké různé pocity mohou ovlivnit váš postoj k životu? Pokud jste někdy zažili silný pocit bezmoci, že něco nemůžete ovlivnit a tento pocit vás životem občas provázel, budete pravděpodobně ve svém životě očekávat prohry.

Jak se asi chová člověk se sklonem k prohrám?

• Těší se na nové příležitosti?
• Raduje se ze života?
• Nebo se z něj stal příliš opatrný nebo dokonce člověk s negativním pohledem na život?

A co teprve malé dítě?

• Jakou stopu v jeho životě zanechá pocit bezmoci?
• Jak se malé dítě může bránit tlakům zvenčí?

A dokonce!

• pocit bezmoci může přerůst ve vztek.

Období, kterým býváme nejvíce ovlivněni, je období života v bříšku maminky. V bříšku trávíme 9 měsíců. Samozřejmě existují i výjimky, ale o těch se na tomto místě nechci zmiňovat.

Vycházíme z obecného předpokladu, že miminko stráví v těle maminky 9 měsíců. V optimálním případě je maminka potěšena zprávou, že čeká miminko a těší se na něj. Už v tomto okamžiku vstupuje do hry další faktor a to je tatínek.

• Jak přijal tatínek zprávu o počatém dítěti?
• Jak změní zpráva o miminku vztah dvou lidí?
• Těší se společně?

A co další faktory?

• Nedokončené studium
• Bydlení
• Finance
• Práce
• Stresy z vyšetření
• Strach z porodu

Pamatujete si na film „Kdopak to mluví“?
Hlasy herců dabovaly myšlenky a pocity miminka v bříšku. Film byl samozřejmě podaný humornou formou, ale nepopřel to, že miminko reaguje na jakékoli prožitky a rozpoložení maminky.

Maminku nemůžeme na 9 měsíců izolovat od okolního světa. Vše, čím prochází a co cítí, cítí i miminko v bříšku. Rozpoložení maminky může vytvořit velmi silný otisk v podvědomí dítěte.

Pokud je v pohodě máma, je v pohodě i dítě.

A co, když se máma cítí ohrožená, bezmocná, bojí se o své miminko? Když se k tomu ještě přidají výčitky maminky, že „chybovala“, že něco špatně rozhodla, ať ve vztahu ke svému partnerovi nebo vůči miminku, může postoj k životu vytvořit například „vztekací“ příběhy:

Maminku malé holčičky trápilo, že si neví rady s emocionálními výlevy své dcery. Z minuty na minutu docházelo u dcery k hysterickým scénám, kdykoli během dne či noci. A nepomáhalo nic – hlazení, mazlení vysvětlování. Celá rodina z toho byla unavená a vyčerpaná.

S maminkou jsme vystopovaly období, kdy v sobě během těhotenství řešila nátlak lékařů k porodu císařským řezem. Maminka měla představu, že své druhé dítě by chtěla porodit přirozenou cestou, protože první porod neproběhl podle jejich představ.

Přílišné zabývání se tím, co bude správné, vytvořilo u miminka v bříšku pocit samoty. Stačil mentální rozhovor maminky se svým dítětem a pár kapiček harmonizační Bachovy esence.

A výsledek?

První tři dny po zpracování emocí z prenatálního období se holčička uklidnila.
Po týdnu se začaly opět objevovat noční scénky.

Co pomohlo?

Klid maminky. Díky tomu, že maminka zpracovala rozporuplné pocity z těhotenství v sobě i vůči miminku v bříšku, nezůstal v jejím těle žádný důvod k nejistotě, nervozitě. Proto během znovu opakujících se scének své dcery zůstala maminka naprosto klidná a vše se rozplynulo.

Postoj k životu této maminky: „Klid, pravidla a vzájemný respekt vytvořily bezpečné prostředí pro naši rodinu.“

Příběh další holčičky, která neměla pod kontrolou svůj vztek, nás zavedl do 3.doby porodní.

Holčička byla v bříšku otočená opačně, tedy ne hlavičkou dolů, ale dnem pánevním. Takže ji i maminku čekala těžká cesta na svět. V tomto příběhu maminka dokonce natrefila na lékaře, který ji i přes komplikovanou polohu plodu, podpořil v jejím záměru, rodit přirozenou cestou.

Bohužel pan doktor měl jiný názor na rychlost probíhajícího porodu a snažil se porod urychlit. Pohledy na přirozenost se asi mohou lišit.

Holčička, která se chystala na svět, se cítila přemožená. Byla donucena opustit tělo maminky rychleji, než ji potřebovala. Tuto skutečnost ještě posílila nezpracovaná výčitka maminky, že nezabránila lékaři v jeho postupu. Bohužel jsme s maminkou nemohly změnit to, co se během porodu stalo, ale mohly jsme změnit postoj maminky k porodu.

Další krásný mentální rozhovor maminky se svou holčičkou vyčistil energii mezi mámou a dcerou. Holčička už nepotřebuje „vztekání“ k tomu, aby maminku upozorňovala na něco, co mezi ní a maminkou zůstalo z porodu nevyjasněno.

Další inspiraci můžete najít v rozhovoru, který jsem poskytla pro regionální televizi LTV v Klímkovicích. V rozhovoru uslyšíte i další příběhy, které ovlivnily miminko v prenatálním období.

• About
• Latest Posts

Najdete mě

Kája Gřešková

facilitátor One Brain - kouč at EDUWAY s.r.o.

Od roku 2000 provozuji soukromou poradnu osobního rozvoje v Opavě pro všechny, kteří chtějí ve svém životě hledat nekonečné možnosti.

Najdete mě

Latest posts by Kája Gřešková (see all)

• Zklamání nebo plán lásky? - 3.3.2024
• Co muži neradi dělají v ložnici? - 2.6.2023
• Čas zamilovat se do svého života!  - 16.2.2023