MÁ VAŠE DÍTĚ PROBLÉM? PŘÍČINU HLEDEJTE U SEBE!

8.10. 2014 (Aktualizováno: 10.10. 2019)Kája Gřešková5076x1 Komentář

Problémy vašich dětí jsou vaše nezpracované problémy.

Každého z vás trápí něco jiného. Někomu vadí vztahy s rodinou, jiný neumí najít to správné uplatnění pro sebe, další řeší své nízké sebevědomí, své strachy nebo problémy svých dětí. Různá témata, různé problémy, mají jedno společné. Je třeba začít hledat uvnitř sebe.

Pro mnoho lidí je těžké si připustit,  že všechny své problémy si způsobují sami. Některé problémy si nepřipouštějí, o některých nechtějí ani slyšet, nebo se o nich bavit, natož si přiznat, že si za ně mohou sami. I to, že má problém vaše dítě znamená, že to nějakým způsobem souvisí s vámi. Věřím, že spoustu z vás právě napadla myšlenka: ale já bych svému dítěti nikdy neublížil/a.
Nikdy neříkej, nikdy.
Samozřejmě, že vědomě byste neublížili, ale uvědomujete si, co všechno může mít vliv na vaše dítě? Co všechno má vliv na vás? Cokoli prožíváte, vytvoří ve vás otisk.

Děti jsou od malička vybaveny radarem, citlivým senzorem, který snímá všechno ze svého okolí. Když cítí, že máma je podrážděná, táta je zamlčený, nekomunikují spolu nebo mají mezi sebou nevyřešené záležitosti, děti na to okamžitě reagují. Svým způsobem chování dávají najevo, že cítí, že se něco děje, případně nesouhlasí s tím, co se děje. Jejich radar hlásí „překročení přípustného chování“. Svým chováním, projevem, problémem nás nutí zamyslet se nad tím, co není v pořádku, kde je narušena rovnováha.

Mé zkušenosti z poradny říkají, ano, je třeba zpracovat problém u dítěte, ale zároveň je třeba zpracovat to u sebe, tedy u rodiče. Problém, projev vašeho dítěte není jen jeho problém, je to i váš problém. Ano problémy vašich dětí jsou vaše skryté problémy. Co se vám dítě snaží naznačit, říct, na co upozorňuje, o čem tajně doufáte, že máte vyřešené, ale ve skutečnosti to jen čeká na příležitost, dořešit to.

Děti ví, na co budete reagovat. Kdyby za vámi přišlo vaše malé dítě s tím, že si máte vyřešit svůj vztah s mámou, asi by vás to překvapilo, někteří by to možná ani nebrali v úvahu. Nereagovali byste. Ostatně, jak může tak malé dítě něco takového vědět? Přece se o tom doma nebavíte, takové věci neradi ventilujete nebo si dokonce myslíte, že tak malé dítě není třeba zatěžovat věcmi, které nechápe. Ovšem, když má dítě zdravotní problém, nebo problém ve škole, na to rodiče většinou reagují.

Jak se děti orientují v životě?
Uvedu příklad z naší rodiny. Vztah mých rodičů delší dobu nebyl ukázkový. S manželem jsme se jim snažili (hlavně mojí mámě ) vysvětlovat, že by se svým vztahem, s postojem k sobě navzájem, mohli něco udělat, ale moc jsme nepochodili. Táta na takové věci moc neslyší, máme říká, že to nejde. Postupem času jsme si přivykli a tiše jsme jim to tolerovali. I moji sourozenci si na to už zvykli a komentovali to slovy: „to je prostě naše mamka“ nebo „to je prostě náš taťka“. A potom přišel náš syn s otázkou: „mamko, a babička se vždycky chovala k dědovi, tak jak se chová teď?“ Podotýkám, že v té době měl zhruba 4 roky. Nepřipadalo mu to přirozené a potřeboval si to srovnat. Tak jsme si o tom povykládali, přijal to po svém a měl jasno. Ale kolikrát za vámi dítě přijde, a s jakými věcmi si dovolí přijít?

Děti cítí, že něco není v pořádku, ale často neví, co s tím. Zdravotním problémem potom volají o pomoc. Na to rodiče slyší. Bohužel neslyší na to, když si mají udělat pořádek v životě.

Pro příklad uvedu i příběh z poradny:
Maminka přišla řešit zácpu svého malého syna. Jen samotné vytestování a sdělení informací, jak se její syn cítí, maminku zaskočilo. Hlavně proto, že se jednalo i o její pocity. Příčina zácpy nás přivedla ke vzpomínce z těhotenství, kdy svého syna čekala a řešila tehdy nepříjemnou záležitost se svými rodiči. Do té doby žila se svými rodiči a svým prvním synem, bez partnera. Její rodiče si natolik zvykli na tuto realitu, že když jejich dcera přišla s tím, že má nového partnera, se kterým čeká své další dítě, chtějí spolu založit rodinu, samozřejmě i se synem z prvního vztahu, rodiče se postavili ostře proti. Odmítli svého vnuka přenechat jeho matce a jejímu nastávajícímu manželovi. Jak se vyrovnat s tím, že vám vaši vlastní rodiče odeberou vaše vlastní dítě a brání vám v kontaktu s ním? Jak se s tím vyrovná žena? Navíc v pátém měsíci těhotenství? Jak její rozpoložení ovlivní miminko v bříšku? V tomto případě nezpracované pocity vůči rodičům a pocit, že to nemůže ovlivnit, způsobily zácpu, tedy zastavení přirozených pochodů v těle.

Děti jsou naše úžasná zrcadla – zrcadlí nám, ukazují nám to, co si nechceme přiznat, co nechceme vidět, slyšet, či řešit. Když příště zaznamenáte, že má vaše dítě problém, že u něj něco nefunguje, že se něčím trápí, rozeberte to s ním, projevte o něj zájem, ale především si to rozeberte u sebe, zjistěte, co nefunguje u vás, čím se trápíte vy, s čím se potřebujete vyrovnat, jaký nový postoj potřebujete zaujmout.

Přeji vám hodně odvahy, lásky a inspirace.

Kája

Kája Gřešková
Najdete mě
Kája Gřešková
Od roku 2000 provozuji soukromou poradnu osobního rozvoje v Opavě pro všechny, kteří chtějí ve svém životě hledat nekonečné možnosti.

check-list

7 tipů, jak si udělat čas na sebe

Jak si najít čas na sebe? 
I během dní, kdy se vám toho na hlavu sype opravdu hodně? 

To najdete v 7 krokcích v check-listu, který jsme pro vás připravili. 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..